IP krytí, Ex zóny a optický index

Každý se s nimi už někdy setkal, bezpečnostní označení elektrických výrobků a komponent nejen v průmyslu obsahuje různé zkratky a číslování. V následujícím článku se na některé z nich podíváme blíže a rozebereme si k čemu vlastně slouží a co přesně znamenají.

Foto přes celou šířku
Foto přes celou šířku

IP krytí (Ingress Protection)

Stupeň krytí (IP) udává odolnost elektrických zařízení proti vniknutí cizího tělesa a vniknutí kapalin, zejména vody. Vyjadřuje se znaky „IP“ následovanými dvěma číslicemi: první číslice udává ochranu před nebezpečným dotykem a před vniknutím cizích předmětů, druhá číslice označuje stupeň krytí před vniknutím vody.

Stupně ochrany před dotykem nebezpečných částí a před vniknutím cizích pevných těles udávané první číslicí:

  • IP 0x - Nechráněno
  • IP 1x - chráněno před vniknutím pevných cizích těles o průměru 50 mm a větších a před dotykem hřbetem ruky
  • IP 2x - chráněno před vniknutím pevných cizích těles o průměru 12,5 mm a větších a před dotykem prstem
  • IP 3x - chráněno před vniknutím pevných cizích těles o průměru 2,5 mm a větších a před dotykem nástrojem
  • IP 4x - chráněno před vniknutím pevných cizích těles o průměru 1 mm a větších a před dotykem drátem
  • IP 5x - chráněno před prachem a před dotykem drátem
  • IP 6x - prachotěsné a chráněno před dotykem drátem

Stupně ochrany proti vniknutí vody udávané druhou číslicí:

  • IP x0 - nechráněno
  • IP x1 - svisle kapající
  • IP x2 - kapající ve sklonu 15°
  • IP x3 - kropení, déšť
  • IP x4 - stříkající
  • IP x5 - tryskající
  • IP x6 - intenzivně tryskající
  • IP x7 - dočasné ponoření
  • IP x8 - trvalé ponoření

Stupně ochrany před dotykem nebezpečných částí udávané přídavným písmenem:

  • A - chráněno před dotykem hřbetem ruky - sonda dotyku je koule o průměru 50 mm
  • B - chráněno před dotykem prstem - článkový zkušební prst o průměru 12 mm a délky 80 mm
  • C - chráněno před dotykem nástrojem - sonda dotyku o průměru 2,5 mm a délky 100 mm
  • D - chráněno před dotykem drátem - sonda dotyku o průměru 1 mm a délky 100 mm

Doplňková písmena:

H - zařízení vysokého napětí

M - zkoušeny škodlivé účinky vniklé vody, jsou-li pohyblivé části zařízení v pohybu (např. rotor točivého stroje)

S - zkoušeny škodlivé účinky vniklé vody, jsou-li pohyblivé části zařízení v klidu (např. rotor točivého stroje)

W - vhodné pro použití za stanovených povětrnostních podmínek (krytí je dosaženo dodatečnými ochrannými vlastnostmi nebo metodami)

EX zóny

ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ V PROSTŘEDÍ S NEBEZPEČÍM VÝBUCHU

Jako elektrická zařízení v prostředí s nebezpečím výbuchu se označují taková elektrická zařízení, která je možno provozovat v prostředí se zvýšenou koncentrací výbušných plynů, par nebo prachů. Taková elektrická zařízení musí být navržena a konstruována takovým způsobem, aby za běžných provozních podmínek nehrozilo nebezpečí výbuchu, například vlivem vysoké provozní teploty zařízení nebo jiskřením v elektrickém obvodu. Příkladem může být vypínač, uvnitř něhož v běžném prostředí vznikají jiskry na spínacích kontaktech. V prostředí s nebezpečím výbuchu by však i tyto nepatrné jiskry mohly iniciovat výbuch. Takové zařízení tak musí být provedeno tak, aby výbuchu předcházelo.

ZÓNY VÝBUŠNOSTI

V chemickém průmyslu se lze setkat nejčastěji s prostředím, ve kterém hrozí nebezpeční výbuchu. Při manipulaci s hořlavými chemickými látkami existuje zvýšené riziko výbuchu. Takové riziko může existovat trvale nebo dočasně. V některých případech lze vznik výbušného prostředí očekávat pouze výjimečně, například při neočekávaném úniku hořlavé látky. Chemické závody a rafinérie jsou proto rozděleny do zón výbušnosti. Ty se mohou v různých místech lišit. Podle stupně hrozícího rizika výbuchu se prostředí klasifikují do zón. Označení zón je rozlišeno zvlášť pro výbušné plyny a páry a zvlášť pro výbušné prachy. Mezi zvláštní prostředí s nebezpečím výbuchu pak patří těžební doly s rizikem výbuchu důlního plynu.

Existuje řada způsobů, jak lze elektrické zařízení v prostředí s nebezpečím výbuchu konstruovat a instalovat. Nejjednodušším způsobem je omezit množství takových zařízení ve výbušném prostředí. Další možnou cestou je zajistit dostatečné odvětrávání výbušných prostorů, aby zde nevznikala výbušná atmosféra. Oba způsoby jsou však v praxi málo využitelné. Častěji se lze setkat s jiskrově bezpečnými obvody (JBO), zajištěným provedením elektrického zařízení nebo s různými typy uzávěrů pro elektrické obvody.

Pro výbušné plyny a páry existují následující zóny:

  • Zóna 2
    • Jedná se o prostředí, ve kterém existuje pouze malé riziko vzniku výbušné atmosféry. Za běžných provozních podmínek nelze očekávat vznik výbušného prostředí, to ovšem může vzniknout například při neočekávaném úniku hořlavé látky. Obecně jsou do zóny 2 řazena prostředí, u nichž existuje riziko vzniku výbušného prostředí maximálně 10 hodin ročně.[2]
  • Zóna 1
    • V prostředí, které je zařazeno do zóny 1, existuje zvýšené riziko vzniku výbušného prostředí. Takové prostředí zde však nemusí být přítomno trvale, ale pouze za určitých podmínek. Obecně jsou do zóny 1 řazena prostředí, u nichž existuje riziko výbušného prostředí 10 až 1000 hodin ročně.
  • Zóna 0
    • Jedná se o nejnebezpečnější prostředí z hlediska rizika výbuchu. V tomto prostředí lze očekávat častý výskyt výbušné atmosféry, riziko výbuchu v tomto prostředí může existovat také trvale. Obecně jsou do zóny 0 řazena prostředí, u nichž existuje riziko výbušného prostředí více než 1000 hodin ročně.

Pro hořlavé prachy existují následující zóny:

  • Zóna 22
    • Jedná se o prostředí, ve kterém existuje pouze malé riziko vzniku výbuchu v důsledku rozvířeného prachu. Zóna 22 je analogické označení k zóně 2 pro výbušné plyny a páry.
  • Zóna 21
    • Jedná se o prostředí, ve kterém existuje zvýšené riziko vzniku výbuchu v důsledku rozvířeného prachu, které ale nemusí být trvalé. Zóna 21 je analogické označení k zóně 1 pro výbušné plyny a páry.
  • Zóna 20
    • V prostředí zařazeném do zóny 20 existuje velké nebo trvalé riziko vzniku výbušného prostředí v důsledku rozvířeného prachu. Zóna 20 je analogické označení k zóně 0 pro výbušné plyny a páry.

Optický index

Rozsah tohoto indexu se pohybuje v rozmezí 0 až 10, jedná se o index vyvinutý ze zkušebních měření produktů a zohledňuje i subjektivní vnímání optického signálu lidským okem. Přidává tak další veličinu umožňující uživatelům snadno zvolit vhodný typ světelné signalizace pro libovolnou aplikaci.

Fyzické parametry světla (intenzita a barva) nepopisují dostatečně signální efekt na lidské vnímání. Důležitým parametrem je charakter světelného efektu. Například dynamické světlo je obecně vnímáno silněji než světlo statické. Blikající světlo má hodnotu optického indexu  tedy větší než světlo trvale svítící – při stejné intenzitě světla. Nejvyšší hodnotu pak dosahuje signální světlo se speciálním typem záblesku - EVS.

 

Chcete se dovědět více informací?

Napsat zprávu
Zavřít